Kód mysli

Úvod — Neviditelná síla, která ovlivňuje tvůj život

Na displeji svítí poslední stránka přihlášky. Jméno je vyplněné, termín vyhovuje a peníze by se našly. Stačí stisknout jedno tlačítko. Jenže místo toho otevřeš další záložku. Podíváš se na zprávy, odpovíš na něco nepodstatného a nakonec počítač zavřeš. Řekneš si, že o tom ještě popřemýšlíš.

Zvenku se skoro nic nestalo. Uvnitř se během několika vteřin odehrál celý rozhovor. Co když tam budu nejhorší? Co když je na takovou změnu pozdě? A není vlastně rozumnější zůstat u toho, co znám? Nikdo ti nic nezakázal. Přesto ses zachoval, jako by před tebou někdo zavřel dveře.

Zajímá mě právě to nenápadné místo, kde se možnost promění v ústup. Ne proto, abych tě přesvědčoval, že máš vždycky skočit. Přihlásit se do kurzu může být dobré rozhodnutí i zbytečný výdaj. Rozdíl je v tom, zda ses rozhodl podle skutečné situace, nebo za tebe odpověděla stará představa o tom, kým smíš být.

Kapitola 2 — Přesvědčení, která řídí tvůj život

Přesvědčení je něco, co pokládáš za pravdivé natolik, že podle toho uvažuješ nebo jednáš. Nemusí mít podobu věty, kterou bys uměl hned vyslovit. Někdy ho zahlédneš až ve volbě, která ti připadá samozřejmá. Na určité místo se nehlásíš. O určitou věc nežádáš. Předpokládáš odpověď dřív, než položíš otázku.

Zkus si všimnout slov jako vždycky, nikdy, každý a nikdo. Nejsou zakázaná. Jen často ukazují na místo, kde se několik událostí rozrostlo do obecného zákona. „Ve dvou posledních rozhovorech mě přerušili“ poskytuje jiný prostor pro jednání než „Nikoho nezajímá, co říkám“. První věta může vést k úpravě způsobu rozhovoru. Druhá snadno uzavře celé téma.